Co nám politici neøekli o radaru v ÈR
První výskyt: 02.2007
Text hoaxu
RADAR USA V ÈR - PO©LETE DÁL
Co nám politici "zapomnìli" øíct?
René Barto¹ek(*1970. Sedm let ¾ije v USA.) 25.1.2007
Podmínky americké vlády ohlednì statusu své pøípadné vojenské základny v Èeské republice jsou de facto státem ve státì. Praha by nemìla právo vstupu do základny, mo¾nost kontroly jakýchkoliv aktivit americké strany.Navíc by zamìstnanci základny byli vyjmuti z jurisdikce soudù Èeské republiky po celém území státu. Takové právní imunitì se netì¹í ani diplomatický sbor zahranièních ambasád. Proè bychom na území republiky mìli pøipustit pro vojáky cizí mocnosti privilegia, která pøíslu¹í ústavním èinitelùm ÈR? Jaké mají zku¹enosti s americkou vojenskou pøítomností v jiných zemích?
Nebylo by od vìci podívat se trochu na historii základny USA Thule v Grónsku. Tato vojenská báze byla pùvodnì meteorologická stanice, tajnì v padesátých letech pøestavìná na vojenskou základnu v rámci projektu "Blue Jay". Nikdo se nikoho na nic neptal. V roce 1968 do¹lo v oblasti Thule k vá¾né nehodì, která mohla skonèit katastrofou. Zøítil se do moøe bombardér B-52 se ètyømi vodíkovými bombami na palubì. Nikdo nikoho o nièem neinformoval. Naopak rozbìhla se desinformaèní kampaò. V roce 1991 studie o radioaktivním pozadí podala exaktní dùkazy o nadmìrném mno¾ství plutonia, které se pou¾ívá jako materiál pro iniciaci výbuchu vodíkové bomby v oblasti. Jedna z vodíkových pum nebyla nalezena. V komplexu základny byly tajnì skladovány nukleární zbranì bez vìdomí Kodanì. Teprve v roce 1995 Dánsko pøiznalo vinu a zaplatilo od¹kodnìní obèanùm Dánska a Grónska, kteøí byli vystaveni radioaktivitì pøi práci na americké základnì, ¹lo o sumu zhruba 15 000 000 dolarù. Proè bylo finanèní od¹kodnìní za americkou havárii a americké nukleární hlavice pøeneseno na dánského daòového poplatníka nemám zdání? V roce 2001 se president Bush obrátil osobním dopisem na premiéra Grónska, aby intervenoval v prospìch modernizace radarù v Thule. Kodaò protestovala, proto¾e Grónsko je mandátním územím Dánska. Odpovìdí emisarù USA na "odborných konferencích" o "dvojité slabosti" Dánska bylo, ¾e ..."Dánsko je slabá evropská ekonomika a èlen NATO". Jistì povzbudivý signál z americké strany pro ÈR nebo Polsko.
Teï se podívejme ponìkud blí¾e na nìkteré technické aspekty ohlednì radarové techniky a z toho plynoucí rizika a dopady na ¾ivot lidí. Tøeba takový radar na stíhacích letounech se na zemi nezapíná mimo pøípady, kdy pozemní personál provádí testy a údr¾bu. V tomto pøípadì je testující technik obleèen ve speciálním olovìném obleku. Výkon tohoto zaøízení je øádovì v kW. Radar systému Aegis 4 na lodích US NAVY má pulzní výkon okolo 20 MW. Pøi bombardování v Kosovì 1998 udìlala obsluha radaru amerického køi¾níku USS CG- Siloh chybu a zapnula radar blízko italského pobøe¾í u pøístavu Naples. Byla znièena nìkterá technická zaøízení meteorologických stanic a operátorù mobilní sítì, která byla nìkolik dní mimo provoz. Jaké byly dopady na zdraví lidi, nám mù¾e pøiblí¾it situace z Azerbajd¾ánu. Tajná slu¾ba Azerbajd¾ánu odmítla poskytnout informace ohlednì mo¾ných zdravotních rizik pøi provozu dvou radarù US v oblasti Astara a Khizy. Studie ¹éfa Nezávislého centra pro výzkum ¾ivotního prostøedí uvádí, ¾e devìtkrát vzrostl výskyt rakoviny, tøináctkrát onemocnìní jater a devatenáctkrát vzrostl poèet dìtí narozených s vrozenými vadami. Nepodaøilo se mì bohu¾el zjistit jaký radar tam je. Specifikace radaru FSP=117 je 20-24 MW záøivého výkonu podle toho, jestli systém je mobilní nebo ne. Radar urèený pro americkou základnu v ÈR je kolos o pulzním výkonu 1000MW. To je 20 krát tolik ne¾ výkon radarù, o kterých byla øeè. Negativní dopady se projeví øádovì v okruhu desítek km. Navíc i pøi bezchybném provozu mù¾e dojít k odrazu vln o ionosféru. Pro zaji¹tìní provozu je nutný zdroj energie okolo 5 MW. Na základnì má být 200 lidí. Zdroj energie musí být nezávislý na okolí. Vezmeme-li v potaz je¹tì po¾adavky na bezpeènost a utajení objektu je témìø jisté, ¾e pùjde o podzemní atomový reaktor. Základní technické specifikace musí mít èeská strana k dispozici, pøesto o nich na¹e "svobodná nezávislá privátní média" neinformují. Obyèejní lidé jsou elitami degradováni na masu, která nemá být informována o negativních skuteènostech a u¾ vùbec nemá mít právo být zapojena do schvalování tak záva¾ného procesu jakým bezesporu je vybudování US vojenské základny mimo jakoukoliv pravomoc ÈR.
Vláda ani parlament nemají mandát k takovému rozhodnutí bez referenda. Nemluvì o pozici vlády stojící na dvou pøebìhlících a hlasech Strany zelených, která ve svém volebním programu slíbila podporu referenda a odpor vùèi atomové energetice. Na základì volebních programù toti¾ volièi dávali své hlasy.
Zámìrnì jsem se vyhnul geopolitickým hlediskùm ohlednì toho, proti jaké hrozbì má být základna postavena. Samozøejmì na to mám názor, ale domnívám se, ¾e jde o dùle¾itý veøejný zájem, který by mìl být vysoko postaven nad nìjaké politikaøení.
Uvìdomme si, ¾e Èeská republika je malá hustì osídlená zemì. A radar o tìchto technických parametrech bude mít znaèný negativní dopad na tisíce obèanù Èeska a my nebudeme mít mo¾nost to vùbec ovlivnit. Mysleme na budoucnost. A budoucnost a bohatství ka¾dého národa jsou jeho dìti!!!
S pozdravem
Stanislav Hudec
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Co nám politici "zapomnìli" øíct?
René Barto¹ek(*1970. Sedm let ¾ije v USA.) 25.1.2007
Podmínky americké vlády ohlednì statusu své pøípadné vojenské základny v Èeské republice jsou de facto státem ve státì. Praha by nemìla právo vstupu do základny, mo¾nost kontroly jakýchkoliv aktivit americké strany.Navíc by zamìstnanci základny byli vyjmuti z jurisdikce soudù Èeské republiky po celém území státu. Takové právní imunitì se netì¹í ani diplomatický sbor zahranièních ambasád. Proè bychom na území republiky mìli pøipustit pro vojáky cizí mocnosti privilegia, která pøíslu¹í ústavním èinitelùm ÈR? Jaké mají zku¹enosti s americkou vojenskou pøítomností v jiných zemích?
Nebylo by od vìci podívat se trochu na historii základny USA Thule v Grónsku. Tato vojenská báze byla pùvodnì meteorologická stanice, tajnì v padesátých letech pøestavìná na vojenskou základnu v rámci projektu "Blue Jay". Nikdo se nikoho na nic neptal. V roce 1968 do¹lo v oblasti Thule k vá¾né nehodì, která mohla skonèit katastrofou. Zøítil se do moøe bombardér B-52 se ètyømi vodíkovými bombami na palubì. Nikdo nikoho o nièem neinformoval. Naopak rozbìhla se desinformaèní kampaò. V roce 1991 studie o radioaktivním pozadí podala exaktní dùkazy o nadmìrném mno¾ství plutonia, které se pou¾ívá jako materiál pro iniciaci výbuchu vodíkové bomby v oblasti. Jedna z vodíkových pum nebyla nalezena. V komplexu základny byly tajnì skladovány nukleární zbranì bez vìdomí Kodanì. Teprve v roce 1995 Dánsko pøiznalo vinu a zaplatilo od¹kodnìní obèanùm Dánska a Grónska, kteøí byli vystaveni radioaktivitì pøi práci na americké základnì, ¹lo o sumu zhruba 15 000 000 dolarù. Proè bylo finanèní od¹kodnìní za americkou havárii a americké nukleární hlavice pøeneseno na dánského daòového poplatníka nemám zdání? V roce 2001 se president Bush obrátil osobním dopisem na premiéra Grónska, aby intervenoval v prospìch modernizace radarù v Thule. Kodaò protestovala, proto¾e Grónsko je mandátním územím Dánska. Odpovìdí emisarù USA na "odborných konferencích" o "dvojité slabosti" Dánska bylo, ¾e ..."Dánsko je slabá evropská ekonomika a èlen NATO". Jistì povzbudivý signál z americké strany pro ÈR nebo Polsko.
Teï se podívejme ponìkud blí¾e na nìkteré technické aspekty ohlednì radarové techniky a z toho plynoucí rizika a dopady na ¾ivot lidí. Tøeba takový radar na stíhacích letounech se na zemi nezapíná mimo pøípady, kdy pozemní personál provádí testy a údr¾bu. V tomto pøípadì je testující technik obleèen ve speciálním olovìném obleku. Výkon tohoto zaøízení je øádovì v kW. Radar systému Aegis 4 na lodích US NAVY má pulzní výkon okolo 20 MW. Pøi bombardování v Kosovì 1998 udìlala obsluha radaru amerického køi¾níku USS CG- Siloh chybu a zapnula radar blízko italského pobøe¾í u pøístavu Naples. Byla znièena nìkterá technická zaøízení meteorologických stanic a operátorù mobilní sítì, která byla nìkolik dní mimo provoz. Jaké byly dopady na zdraví lidi, nám mù¾e pøiblí¾it situace z Azerbajd¾ánu. Tajná slu¾ba Azerbajd¾ánu odmítla poskytnout informace ohlednì mo¾ných zdravotních rizik pøi provozu dvou radarù US v oblasti Astara a Khizy. Studie ¹éfa Nezávislého centra pro výzkum ¾ivotního prostøedí uvádí, ¾e devìtkrát vzrostl výskyt rakoviny, tøináctkrát onemocnìní jater a devatenáctkrát vzrostl poèet dìtí narozených s vrozenými vadami. Nepodaøilo se mì bohu¾el zjistit jaký radar tam je. Specifikace radaru FSP=117 je 20-24 MW záøivého výkonu podle toho, jestli systém je mobilní nebo ne. Radar urèený pro americkou základnu v ÈR je kolos o pulzním výkonu 1000MW. To je 20 krát tolik ne¾ výkon radarù, o kterých byla øeè. Negativní dopady se projeví øádovì v okruhu desítek km. Navíc i pøi bezchybném provozu mù¾e dojít k odrazu vln o ionosféru. Pro zaji¹tìní provozu je nutný zdroj energie okolo 5 MW. Na základnì má být 200 lidí. Zdroj energie musí být nezávislý na okolí. Vezmeme-li v potaz je¹tì po¾adavky na bezpeènost a utajení objektu je témìø jisté, ¾e pùjde o podzemní atomový reaktor. Základní technické specifikace musí mít èeská strana k dispozici, pøesto o nich na¹e "svobodná nezávislá privátní média" neinformují. Obyèejní lidé jsou elitami degradováni na masu, která nemá být informována o negativních skuteènostech a u¾ vùbec nemá mít právo být zapojena do schvalování tak záva¾ného procesu jakým bezesporu je vybudování US vojenské základny mimo jakoukoliv pravomoc ÈR.
Vláda ani parlament nemají mandát k takovému rozhodnutí bez referenda. Nemluvì o pozici vlády stojící na dvou pøebìhlících a hlasech Strany zelených, která ve svém volebním programu slíbila podporu referenda a odpor vùèi atomové energetice. Na základì volebních programù toti¾ volièi dávali své hlasy.
Zámìrnì jsem se vyhnul geopolitickým hlediskùm ohlednì toho, proti jaké hrozbì má být základna postavena. Samozøejmì na to mám názor, ale domnívám se, ¾e jde o dùle¾itý veøejný zájem, který by mìl být vysoko postaven nad nìjaké politikaøení.
Uvìdomme si, ¾e Èeská republika je malá hustì osídlená zemì. A radar o tìchto technických parametrech bude mít znaèný negativní dopad na tisíce obèanù Èeska a my nebudeme mít mo¾nost to vùbec ovlivnit. Mysleme na budoucnost. A budoucnost a bohatství ka¾dého národa jsou jeho dìti!!!
S pozdravem
Stanislav Hudec
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 Strana 1 ze 3 DOC dokumentu |
 Strana 2 ze 3 DOC dokumentu |
 Strana 3 ze 3 DOC dokumentu |
Poznámka redaktora
Zpráva se ¹íøí buï jako klasický text emailu nebo ve formì pøilo¾eného DOC dokumentu. Text je ve skuteènosti okopírovaným èlánkem ze serveru ZVEDAVEC.ORG .
Pan Hudec, který je pod textem uveden (i se v¹emi kontakty) se od textu distancuje!
V pátek 17.8.2007 byl na iDNES on-line rozhovor o ¹kodlivosti radaru s RNDr. Ludkem Pekárkem, DrSc. z Národní referenèní laboratoøe pro neionizující záøení Státního zdravotního ústavu v Praze.
Dal¹í informace naleznete v pøilo¾ených odkazech.
Doplòující odkazy
- ZVEDAVEC.ORG - Co nám politici "zapomnìli" øíct?
- iDnes: on-line rozhovor o vlivu radaru s s RNDr. Luïkem Pekárkem, DrSc.
- !!! V pondìlí 11.6.2007 od 10:00 bude hostem iDNES.cz „pan Radar“ Tomá¹ Klvaòa
- NEVIDITELNÝ PES - RADAR: Le¾ velká jako køi¾ník
- WIKIPEDIA - RADAR (ang.)
- ATMonline - Protiraketová obrana: Výsledky testù budí rozpaky v odborných kruzích
- Velvyslanectví USA - FAKTA O PROTIRAKETOVÉ OBRANÌ (cz - pdf)
Adresa stránky: http://www.hoax.cz/retezove-emaily/co-nam-politici-nerekli-o-radaru-v-cr/
Alternativní odkaz: http://www.hoax.cz/index.php?section=retezove-emaily&action=hoax_detail&id=677
