Rychlé vyhledávání

Reklama

Internet je plný zajímavých lidí - objevujte na GOEXPLORE.CZ


Pangasius - je to k jídlu?

První výskyt: 10.2009
Verze 1 - Slovenská

Nejedzte Pangasiusa!

Poviem to na rovinu. Miloval som Pangasiusa. Včera sa však náš, asi polročný románik, skončil, keď som sa dozvedel, že ma celý ten čas
podvádzal. Pangasius hypophtalmus je sumcovitá ryba, ktorá žije vo veľkých ázijských riekach, najmä v povodí Mekongu. V delte tejto rieky sa aj chová a po spracovaní sa exportuje, okrem iného, aj do Európy. Aj medzi slovenskou rybožravou časťou obyvateľstva sa stal tento sumec nevídaným kulinárskym a cenovým hitom.

 Mäso tohto sumca je vynikajúce, šťavnaté, filety sú bez kostí, takže ich môžu bez obáv jesť aj malé deti (z istého webového fóra sa dozvedám, že ich dávajú aj deťom v jasliach). Nedávno som si spomenul na výrok známeho gastroteroristu MUDr. Bukovského, že ryby, najmä tie morské, sú strašný humus, lebo v svojom tele kumulujú všetko svinstvo z vody. Ryby jesť neodporúča, napriek tomu, že obsahujú zdraviu prospešné omega-3 mastné kyseliny. Existujú však aj ich iné zdroje, napr. tofu, mandle, vlašské orechy, ľanový olej či bezeruková repka (tzv. kanola).
Keďže Mekong patrí k najviac zasajrajteným riekam na svete, zmocnil sa ma nepríjemný pocit, že ani mäso Pangasiusa teda nebude asi bohviečo. Moje internetové objavy však výrazne predstihli neblahú predtuchu. Zo serióznejodbornej štúdie sa dozvedám, že mäso tohto urasteného sumca obsahuje skutočne nevídané svinstvá: vysoký obsah arzénu, polychlorované bifenyly, DDT a jeho metabolity, ťažké kovy, izomery hexachlórocyklohexánu (no, fuj!) či hexachlórbenzén. Navyše sú ryby zmrazované aj s kontaminovanou vodou, teda akousi "pridanou hodnotou".
Pelety, ktorými sa kŕmia sumce v akvakultúrach sú údajne vyrobené takisto z kontaminovaných anekvalitných surovín, samice sú dopované hormónmi derivovanými z ženského moču.
V rámci Rýchleho výstražného systému pre potraviny a krmivá, ktoré na webe každoročne publikuje Štátna veterinárna a potravinová správa, som sa dozvedel, že sa vo filetách v tomto roku objavil aj stafylokokový enterotoxín a baktéria Vibrio cholerae a v r. 2005 aj nepovolená látka malachitová zelená (silný karcinogén, ktorý sa používa pri liečbe hubových a parazitárnych ochoreniach rýb v chovoch).
Po zjedení väčšej porcie filiet sa často vyskytujú zdravotné problémy, najmä žalúdočná nevoľnosť, vracanie a hnačky.
Tých, ktorí rozumejú francúzštine, iste zaujme podrobná videoreportáž o spôsobe chovu a odchovu Pangasiusa vo Vietname.
Pre večných oponentov, ktorí budú pravdepodobne tvrdiť, že "veď dnes je takmer vo všetkom nejaké chemické svinstvo", prikladám jeden veľmi chutný recept na prípravu Pangasiusa.
Poznámky: Nový vedecký názov tohto sumca je Pangasianodon hypophtalmus (Sauvage, 1878), na obale filiet sa uvádza staršie synonymum názvu Pangasius hypophtalmus. P. hypophtalmus je pomerne veľká ryba, dorastá až do dĺžky 130 cm, najvyššia publikovaná váha je 44 kg. Pangasius je všežravec, preferuje kôrovce a rastlinný detrit.


Verze 2

Máte rádi ryby.............?

Pangasius je chuťově velice dobrá ryba, jen je potřeba brát na zřetel v jakých podmínkách chov probíhá, jako každá sumcovitá ryba trpí tzv. kožovcem kožním parazitem, který způsobuje v prvním roce velké ztráty, proto se v odchovném prostředí přistupuje ke koupelím v malachitové zeleni, která je silně karcinogenní. Do některých evropských zemí je zákaz dovozu z těchto
 chovů, tak se to řeší přes třetí země. Každý by měl toto riziko zvážit, naše ryby jsou kvalitní a dobré.

Pangasius je sladkovodní ryba a chová se v deltě Mekongu, což znamená:

1) Má méně jodu, protože je sladkovodní

2) Mekong stahuje všechnu špínu z Thajska, Vietnamu a Laosu. To je přesně ta řeka, která sbírá všechny humusy, které do ni amíci naházeli ve válce s Vietnamem a taky do které tečou špíny z továren co jich jenom ve # # >> Vietnamu je.

3) Nikdy není čerstvý, vždy jenom dovezený přes půl planety.

 NEBRAT.Lidi proboha proberte se. Ve všech článcích se tato ryba velmi oslavuje - jak nemá kosti, jak je strašně zdravá, jak je mořská. Prd a bobek.

Pěstuje se ve sladkých vodách, okolo Mekongu, v teplé vodě hodně rychle dorůstá do "jateční velikosti" - rybka to je nevídaně žravá, ovšem čím je krmena je vietnamským tajemstvím. Opravdu není cítit po rybách - není protože je napraná vodou (některé super levné filety v našich obchodech
 mají až 50% vody).

 Laboratorně jsou výsledky výživových hodnot také nevalné - ryba v sobě nemá vůbec nic, totálně prázdné kalorie. A vrchol všeho je, když se někde prodává jako čerstvá fileta - neexistuje, je to vyrobeno rozmražením - čerstvý pangas se # sem vůbec nedodává. A poslední věc - už jste
viděli kvalitu za takový mrzký # peníz a z Vietnamu je cesta dlouhá. A proto - vezměte rozum do hrsti a kupte si # našeho kapra. Dobrou chuť.

Lidi koukněte na tuto stránku:

http://www.dietmindspirit.org/2008/01/30/why-you-shouldnt-eat-this-fish-pangas-pangasius-vietnamese-river-cobbler-white-catfish-gray-sole/



Vyjádření odborníka nebo zainteresované osoby


Tisková zpráva SVS - Pangasius není hrozbou (15.3.2011)

Zdá se, že je na obzoru další kauza - na základě pořadu německé televize se objevují dotazy, jak je to s pangasem na našich pultech. Není nejmenší důvod k obavám, ty potraviny, které byly uvolněny do tržní sítě, musely splnit podmínky zdravotní nezávadnosti. Přesvědčují se o tom orgány našeho státního veterinárního dozoru i kontrolní orgány v pohraničních veterinárních stanicích na vnějších hranicích EU.
Ano, čas od času se objeví informace, že ta či ona potravina znamená riziko, jednou je to jogurt, jindy kuřecí maso, a jindy například zmiňovaný pangas. Všude existují rizika, od toho tu ale je státní veterinární dozor, aby prověřoval, zda nemůže dojít k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat.
Pokud jde o pangase, sladkovodní rybu, která se do EU, tudíž i do ČR, dostává z Vietnamu, může pocházet pouze ze závodů schválených pro export do EU. Tomuto tématu se ostatně Státní veterinární správa ČR před časem věnovala a na našich stránkách lze o tom nalézt důkaz. Jde například o zprávu již z 19. 11. 2009. Potraviny a suroviny živočišného původu (v tomto případě) musejí splnit podmínky dané předpisy EU, a to se týká i dodržení limitů pro všechny možné kontaminanty, včetně obsahu reziduí léčiv.
Dovážené potraviny ze třetích zemí musejí být provázeny veterinárním osvědčením, které se na vstupních místech do EU kontroluje a provádějí se i fyzické kontroly.
My jsme se před časem na vyšetření pangasů soustředili při speciální mimořádné kontrolní akci, a to na obsah steroidů s androgenním účinkem a steroidů s estrogenním účinkem, na obsah chlorovaných pesticidů a PCB a chemických prvků, a překročení povolených limitů jsme nezjistili. Samozřejmě i nadále vzorky odebíráme. A do tržní sítě se nic závadného nedostává. Pokud bychom zjistili jakýkoli problém, bez prodlení podnikneme příslušné kroky.

Josef Duben
tisk. mluvčí SVS ČR




Stanovisko Státní veterinární správy ČR (19.11.2009)

V poslední době se šíří po netu špatnou češtinou psaný údajně odborný článek o hrozném pangasovi chovaném ve Vietnamu, který je plný všech možných reziduí, malachitovou zelení počínaje a hormony konče. Při pozorném čtení snad soudný člověk pochopí, že jde o klasické nactiutrhání.

Nicméně seménko nedůvěry je zaseto a již jsme odpovídali na několik dotazů, například i od provozovatele školních jídelen, jak je tomu doopravdy. Státní veterinární správa ČR zorganizovla dvě kontrolní akce zaměřené na ryby. Jedna se speciálně týkala pangase původem z Vietnamu, kdy byly vzorky laboratorně vyšetřeny na přítomnost steroidů, chlorovaných pesticidů a PCB a chemických prvků. Všechny dosavadní vzorky s negativním výsledkem.

Druhá akce zaměřená na klamání zákazníků z pohledu označování bude vyhodnocena v nejbližších dnech. Nicméně již dnes lze uvést, že u 4 výrobků z pangase byly zjištěny nedostatky v označení, nešlo však o o ohrožení zdraví. Jednalo se o neuvedení obsahu polyfosfátů na obalu (byť pod limitem) a o zjištěný menší obsah masa než výrobce deklaroval.

Pangas je sladkovodní ryba původem z jihovýchodní Asie, odkud se i k nám zmražená dováží. Je charakteristická jemným bílým masem a doznává docela obliby. Pokud by si zákazníci měli dát na něco pozor, tak na cenu, a to v tom smyslu, aby si v případě mrazených ryb za cenu masa nekupovali vodu. Pokud jsou ryby mrazené a nejsou označeny jinak, mohou obsahovat vody do 5 %. Pokud jsou tzv. glazované, což má chránit rybí maso před vysušením chladem, nebo je do nich přidaná voda pomocí přídatných látek, může rybí maso obsahovat vody více. A o tom musí být zákazník informován. Někteří výrobci proto na baleních ryb uvádějí: "Bez přidané vody", zde si zákazník může být jistý, že je zde vody opravdu maximálně do těch 5 %.

Takže shrneme-li, ryby u nás uvolňované do oběhu, tj. do tržní sítě, musejí splnit podmínky zdravotní nezávadnosti, a jak se orgány veterinárního dozoru průběžně přesvědčují, je tomu tak i u onoho pangase!

Josef Duben,
tisk. mluvčí SVS ČR



Vyjádření ke zprávě od společnosti EUROFRIGO

Dobrý den,

k záležitosti pangasius:

- je to skutečně sladkovodní ryba,  farmovaná v Asii, zejména ve Vietnamu.

- je krmen granulemi, stejně jako všechny farmované ryby mořské i sladkovodní (losos v Norsku,  pražma-dorado v Turecku, apod.)

- voda v rybnících, kde je pangasius farmován je z různých ramen Mekongu a musí být každý den vyměněna ,

- Malachitová zeleň je zakázaná látka, používaná dříve proti zaplísnění žaber ryb (dříve používano i u sladkovod. ryb v Evropě, později zakázano), v minulosti se u některých dodávek pangas. v Evropě tyto látky zachytily a zboží se vracelo do Vietnamu.  V posledních 2 letech už o tom není slyšet (viz. nedávný test zveřejněny v MFD - na malachit zeleň - vše negativní). Farmy i továrny na zpracování jsou pod kontrolou veterinářů z EU a mají EU reg. čísla.

- Pangasius jako sladkovodní ryba (stejně jako kapr,..)  nemá samozřejmě tolik užitečných látek  (jód,--) jako ryby mořské,  ale není v žádném případě škodlivý. Vyšetření se dělá jak v přístavech na vstupu do EU, tak namátkově Státní vet. správou ČR.

- Co se týče množství výživ. látek (zejm. bílkovina) je na tom pangas. poměrně dobře, ale pozor,  hlavní problém  (a to je stejné u mořských ryb!!!!) je obsah záměrně přidané chemie (polyfosfát, citrát), která váže 20 až 30% uměle přidané vody uvnitř masa ryby, s cílem snížit cenu.  Potom samozřejmě zákazník, který si takovou rybu koupí konzumuje mnohem méně bílkoviny. Zákazník se musí kontrolovat složení na obale,  pokud tam je nějaká chemie (E.), pak musí počítat s tím, že si kupuje mnohem více vody, tedy, že kromě vody označené na obale v % - což je množství ledu, který je naglazovaný na filetech, kupuje jestě dalších 20-30% vody uvnitř ryby.

- naše firma je jen jeden z dovozců pangasia,  ale na rozdíl od ostatních dovážíme cca 90% pangasia zcela bez chemických přísad,  což máme označeno na obalech.

S pozdravem

V. Prokop
Eurofrigo Praha



Vyjádření ke zprávě od společnosti Nowaco

Jak víte, pangasius je nyní jednou z nejpopulárnějších ryb na českém trhu. Je to, kromě jeho relativně přijatelné ceny, dáno i tím, že filety z této ryby jsou bílé, nemají žádné kosti a nejsou cítit po rybině.

Vzhledem k tomu, že se jedná o rybu sladkovodní, je logické, že se nevyznačuje typickými atributy mořských ryb - tedy vysokým obsahem jódu, omega 3 mastných kyselin, a dalších zdraví prospěšných látek.

Dalším důležitým faktorem je i fakt, že se jedná o rybu, pocházející zásadně z farmového chovu, nestravuje se tedy tak, jak je tomu u volně lovených druhů. Ryby dorůstají do "prodejní " velikosti zhruba za 1 rok. Chovají se pouze na farmách z ve Vietnamu, je tedy nasnadě, že se dováží do Evropy pouze v mraženém stavu.

Je logické, že ryby mořské, stravující se planktonem, se vyznačují mnohem lepšími atributy a jejich konzumace je  tedy mnohem vhodnější a prospěšnější pro lidský organismus.

Do pangasia se dále za účelem zlevnění zboží přidávají přídatné látky (aditiva), které na rybí svalovinu navazují další vodu. Jedná se především o polyfosfáty (E 452). Zde existuje norma stanovená EU, která činí 0,5% váhy.
Pokud se však tato norma překročí, lze takový výrobek považovat za zdraví škodlivý. V poslední době se mimochodem muselo stáhnout několik výrobků z trhu, neboť bylo zjištěno, že obsahují více polyfosfátů, než je povoleno. Kromě polyfosfátů se nově používají i jiné látky, sloužící k navázání další vody, jako je např. kyselina citronová a jedlá soda, které zajistí i bílou barvu a vytáhnou z filety rybí chuť.
Zde prozatím neexistují žádné limity a lze říci, že oproti polyfosfátům se jedná pro zdraví člověka o mnohem šetrnější způsob, jak zboží zlevnit.
Platí, že spotřebitel by měl být informován o všech látkách, které byly použity a měl by se to dozvědět ve složení výrobku.

Naše stanovisko je tedy zcela jednoznačně upřednostňovat mořské ryby (např. treska tmavá nebo štikozbuec), jak z důvodu jejich nesrovnatelně vyššího prospěchu pro lidský organismus, tak i z důvodu toho, že námi nabízené filety z mořských ryb nemají žádné přídatné látky a pouze tzv. ochrannou glazuru, která zabraňuje vymrzání filet a nikdy nepřekračuje 10%.

Společnost Nowaco se pochopitelně intenzivně zabývá kontrolou kvality a zdravotní nezávadnosti svých výrobků. Suroviny jsou permanentně kontrolovány senzoricky i laboratorně. Naše balírna čerstvých a mražených ryb je plně certifikována (HACCP, BRC, IFS), a je pod neustálým veterinárním dohledem.

ing. Predrag Bilić
garant nákupu ryb
NOWACO Czech Republic s.r.o.



Stanovisko Státní zemědělské a potravinářské inspekce

Dobrý den,

stanovisko Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) můžete samozřejmě uveřejnit na Vámi provozovaném serveru, nicméně je důležité vzít v potaz, že z pozice našeho úřadu není možné se vyjádřit ke všem bodům, které jsou obsaženy ve zprávě, která koluje na internetu v různých verzích. Můžeme se vyjádřit pouze ke skutečnostem, které spadají pod kontrolu našeho úřadu, a není tedy možné z naší strany prohlásit, že všechny skutečnosti, které jsou níže uvedeny, jsou hoax.

Nemáme žádné zprávy o tom, že by byla tato ryba, která je k nám dovážená ze třetích zemí, kontaminována cizorodými látkami. Produkty rybolovu, které míří na území EU, musí doprovázet veterinární osvědčení, které potvrzuje, že jsou produkty plně v souladu s požadavky EU.  Navíc živočišné produkty ze třetích zemí mohou do EU vstoupit pouze přes stanoviště hraniční kontroly, kde probíhá kontrola samotného zboží a průvodních dokladů. Dozorové kompetence v oblasti dovozu, zpracování a výroby živočišných produktů má Státní veterinární správa ČR – www.svscr.cz , která se již k uvedenému článku, který koluje na internetu, vyjádřila. Tiskovou zprávu SVS ČR je možné najít pod tímto odkazem: http://www.svscr.cz/index.php?art=3941

Jsme také členy Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed - RASFF), který funguje na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002. Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva slouží pro ohlašování přímých nebo nepřímých rizik ohrožujících zdraví lidí a zvířat nebo životního prostředí, která pocházejí z potravin nebo krmiv. Hlášení vyměňovaná systémem slouží k zabránění uvedení do oběhu rizikových potravin a krmiv, případně jejich stažení ze společného evropského trhu. Pokud by byla tedy prokázána jakákoliv zdravotní závadnost výrobků pocházejících z inkriminované lokality, byli bychom o tom včas informováni.

SZPI dozoruje ryby v tržní síti pouze zmražené. Kontrola čerstvých ryb je v kompetenci SVS ČR. Ryby pocházející ze vzdálenějších míst se u nás opravdu prodávají ve větší míře již zamražené. Spotřebitel by se měl vždy dozvědět z obalu informace o způsobu produkce (tedy informaci odkud ryba pochází, zda z chovu, z moře, či byla ulovena ve sladkých vodách) a oblasti odlovu. Zmražené ryby obecně mohou obsahovat přidanou vodu. Pokud je její obsah nad 5 % hmotnostních, uvede se tato voda ve složení. Přestože ve složení nemusí být konkrétní podíl vody, lze na její množství usuzovat z pořadí jednotlivých složek, neboť ty se uvádějí sestupně podle hmotnosti, nebo z konkrétního podílu rybího masa. Jestliže tedy bude ve složení napsáno kupříkladu „treska 60 %, voda, E452...“, znamená to, že spotřebitel si s rybou kupuje téměř 40 % vody. Látka E452 označuje polyfosfáty, které se používají, aby se voda v rybách lépe vázala.  Nezbývá tedy než doporučit spotřebitelům, aby sledovali údaje na obale výrobku a mezi produkty si našli ten, který jim bude svým složením nejlépe vyhovovat.

K tvrzením, která se týkají obsahu minerálních látek a nízkých výživových hodnot u této ryby, nejsme kompetentní se vyjádřit. V této otázce je možné se obrátit na odborníky z oblasti výživy.

S pozdravem,
Petra Hoferková
SZPI – Oddělení komunikace

Doplňující odkazy

 
Adresa stránky: http://www.hoax.cz/hoax/pangasius---je-to-k-jidlu/
Alternativní odkaz: http://www.hoax.cz/index.php?section=hoax&action=hoax_detail&id=1032

Naši partneři

Viry.cz
TEDOM - kombinovaná výroba elektřiny a plynu
Konference iCT Day
Konference SECURITY 2009
PARANOIA.CZ
AVAST!

Podpořte nás

Ikona pro Vás

HOAX.cz

Hoax.cz je archivován

WebArchiv - archiv českého webu

Doporučujeme

Slevový kupon na nákup programu TeamViewer
CZilla
PortScan
Právě dnes
Jak na web
Net-Mag
ER.cz - Přesměrování pro Váš web zdarma
spamy.cz
soom.cz
Antivirové centrum
SECIT.SK
Eurotran
Levna-vejce